Akce následující těsně po útoku byly drastické. V brzkých ranních hodinách armáda vtrhla do přilehlých arabských vesnic a začala zatýkat. Podle jakého klíče, prozatím nevysvětlila. Uzavírky silnic a check-pointy se vrátily do každodenního života Palestinců. Benjamin Netanjahu schválil, společně s dalšími představiteli Izraele, povolení ke stavbě 500 nových bytových jednotek na okupovaných územích. Osadníci chtěli vzít zákon do vlastních rukou, a tak se vypravili na vesnici Aurta. Místní volali na pomoc IDF. „Dokážeš si představit, jaký měli asi strach? Palestinci a volali na pomoc izraelskou armádu,“ ptá se mě Wajdi Karatz z města Náblus. To je přibližně 48 hodin od útoku.
V dalších dnech využil situaci Hamás a Islámský džihád, jako ospravedlnění pro vypálení několika desítek raket Quassám do Izraele. Podařilo se mu zranit několik lidí. IDF samozřejmě odpověděla silou a i přes silnou snahu, zaměřit své útoky pouze na teroristy, zasáhla i civilní obyvatelstvo, včetně dvou dětí. Odpovědí byl výbuch autobusu v Jeruzalémě, 1 mrtvý a 30 raněných civilistů. Napětí mezi Palestinci a Izraelci vzrostlo kvůli několikanásobné vraždě. Nebylo však oficiálně oznámeno žádné jméno viníka, jeho národnost či motiv. Po prvním dnu zatýkání nic, bylo ticho.
Presumpce neviny, jako by zde neexistovala. Mrtvý Žid, vinen Palestinec. Rovnice, která jako by se neměnila. Kolik podobných případů nalezneme v Evropě nebo ve Spojených státech? Násilníci držící své dcery ve sklepě a plodící s nimi děti. Střelci, kteří na ulici či ve škole zabíjejí. Vyšinutí lidé se najdou všude a blázni toužící po krvi také. Vyřizování účtů mezi různými kriminálními skupinami, ať již jde o mafie a nebo jiné organizace, je proslulé velkou brutalitou a krvelačností. Je zde mnoho scénářů, které mohly vést k tomuto děsivému výsledku. V Izraeli však politické špičky a vojenští velitelé znají pouze jedno řešení. Obvinění všech Palestinců. Kolektivní vina. Pro vojáky ozbrojených složek islamistických, či jiných teroristických organizací působících na okupovaných územích, jsou to zase rakety Quassam. Obvinění všech Izraelců. Kolektivní vina.
Za otřesný čin zatím nebyl nikdo poslán do vězení, nad žádnou osobou nebyl vydán rozsudek. Však potrestaných jsou zástupy. Stovky, tisíce, miliony. Lidé trpí, bojí se a umírají. Lehkovážné rozhodnutí velení IDF, posléze potvrzené prohlášením premiéra a ministra vnitra, stejně jako brutální útoky teroristů vedly k eskalaci násilí. Samotné vraždy byly hrozné, ale jejich využití k politickým cílům, je ještě horší. 500 nových bytových jednotek v Judee a Sámaří, to jsou body, které se počítají. Nakonec, za pět mrtvých, bylo potrestáno 12,5 milionu lidí. Strachem, stresem a možná i smrtí. Lidé na obou stranách trpí stejně. Palestinci i Izraelci. Židé, křesťané i muslimové. Díky několika extrémistům, kteří neznají nic jiného než kolektivní vinu, budou asi trpět ještě dlouho.